Ve dnech 4. až 6.6.2009 se osmnáctka podílela na natáčení filmu o císařovně Sisi, který natáčela rakouská televize. Byli jsme oslovení pruducentem panem Judou, zda bychom pomohli při ztvárnění bitvy u Solferina ve výše uvedeném filmu. Zájem byl o cca 70 vojáků rakouské řadové pěchoty a polních myslyvců. K náplni naší "práce" patřilo též ztvárnění strany protivníka tj. Francouzů a to opět pěchoty a eltních Zuávů. Francouzské uniformy zajistila samozřejmě rakouská produkce.

Osmnáctka bohužel nedisponuje 70ti vojáky (možná za pár let .. :-) ), a tak jsme oslovili kamarády ze spřátelených klubů, kteří nám s tímto problémkem velmi rádi pomohli.

A tak jsme se tedy vydali přes hranice k našim jižním sousedům v plné polní.

Na místo jsme dorazili v pátek večer a stihli si ještě oprubovat a vyfasovat francouzské mundůry. Druhý den ráno byl budíček ve 4:30 a v 5:30 jsme již byli na lokaci a podstoupili líčení. Někteří ochlupení obdrželi a někteří o něj přišli. Následoval perný natáčecí den, zakončený ztvárněním scény "po bitvě". Jelikož máme všichni patřičný výcvik, vše běželo jako na drátkách a tak jsme již v 18:30 popíjeli z přivezeného soudku české pívo s rakouskými maskérkami.

Na neděli již zbylo jen pár záběrů na vytvoření kolon a ve 12:00 bylo vymalováno. Producent pan Juda i režisér Xaver Schwarzenberg si spolupráci velice pochvalovali a tak doufáme, že jsme nespolupracovali naposledy.

Na YOUTUBE se můžete podívat na výsledek:

www.youtube.com/watch

Pár slov o bitvě u Solferina 1859:

Ozbrojené střetnutí za francouzsko-sardinské války s Rakouskem (1859). Po porážce u Magenty a odvolání generála Gyulaie převzal velení rakouských sil osobně císař František Josef I. Po příchodu posil na italské bojiště zahájila rakouská armáda (160000 mužů) 23.6.1859 postup s cílem znovu obsadit Lombardii. Následujícího dne se střetla s francouzsko-sardinskými jednotkami (150000 vojáků). Ty podnikly útok, který ve středu a na levém křídle prolomil rakouské pozice. Odpoledne vypukla prudká bouře, která bitvu přerušila a Rakušané se poté stáhli za řeku Mincio. Vítězní spojenci ztratili 18000 mužů, Rakušané 12000 (některé zdroje však uvádějí rakouské ztráty až 20000 vojáků).