Prosinec 2024 | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
V sobotu, dne 22.7.2017, konalo se na státním zámku Konopiště tradiční setkání C.k. jednotek pro období 1914 – 18. Každoročně zde při této příležitosti předvádějí rakousko – uherské jednotky své stejnokroje, výzbroj, výstroj a v neposlední řadě dovednosti, jež získaly během letitého výcviku v rámci reenacementu. Začněme však od začátku…
Úderem 9 h ráno vyrážím tak, jako vždy s plnou polní a dalším nezbytným vybavením na Hlavní nádraží v Hradci Králové, kde mne již nedočkavě očekával rovněž plně vystrojený Inft. Jiří Hromádka. „Kde jsou ostatní?“, zazněla zprvu udiveně moje otázka. „Nemohou, nedorazí“, odvětil mi Jiří nedočkavě ukazujíc na hodinky a nedaleko přistavené auto s jeho rodiči. Pojmeme tedy naši výpravu coby lehčí military víkend. Cesta by poměrně rychle ubíhala, nebýt vzniknuvší kolony těsně před naším cílem (u Benešova). Kolem 11 h jsme však již byli na místě. Počalo hledání organizátora akce Miro Kosťuna (Carnivora – KVH Benešov). Shluk vojenských stanů naznačoval správnost naší orientace a intuice.
V táboře to žilo. Miro hrál na heligonku, z polní kuchyně byla cítit pozvolna se linoucí vůně kolene s hořčicí, coby sobotního oběda. Z nedalekého prostranství se záhy začaly šířit nám již tak vžité a známé povely…„Habt acht!“, „Rechts um!“… to se již v „glídu“ formovala infanterie a lidé od Marini (r - u námořnictva) pod vedením Libora Ouzkého a Bagra. Rovněž jsme se připojili. Po krátkém defilé na nádvoří zámku a rychlém občerstvení, nepohrdli jsme nabídkou prohlídky zámku Konopiště. Lovecké trofeje i interiéry historického komplexu byly impozantní. Nejeden z nás zůstal v údivu mlčet a jen sledoval, jak si zde poslední majitel panství, Jeho milost arcivévoda František Ferdinand d´Este, uměl spolu se svojí rodinou žít. Klenuté stropy, křišťálové lustry, nápadité ornamenty a štuky na stěnách, to vše v nás zanechalo hlubokou vzpomínku.
Stále vysoké teploty sobotního odpoledne vybízely ke koupeli v blízké vodní nádrži – rybníku, čehož nikdo ze zúčastněných ani chvíle nemeškal. V retro plavkách vrhaly se v houfu do vody. To osmnáctníci měli jiného zapotřebí, v nedalekém parku za neustálého korzování všelikého davu, jali se nácviku gewehrgrifů a povelů. Upoutání pozornosti kolemjdoucích proto bylo otázkou chvíle. Pár fotografií do fotogalerie, coby vzpomínky na toto krásné místo, suvenýry pro nejbližší a zpět do Hradce. Dnes s mírným časovým odstupem mohu konstatovat jediné: Poklidná přátelská akce s bohatým kulturním vyžitím pro cca 30 vyznavačů reenacementu. Jediné co mi však na letošním setkání chybělo, byl nějaký program pro veřejnost (bitevní ukázka, přednáškové cykly, hudební vyžití). Věřím však, že příští ročník vše dvojnásob vynahradí a přiláká o to větší davy než letos.
Text: Inft. Martin Čihák
Za 18IR byly účastni:
Inft. Martin Čihák
Inft. Jiří Hromádka