Odhaleni pamětní desky padlým osmnáctníkům v italském Lestansi

V pátek a v sobotu 20. a 21. září 2024 se delegace našeho spolku zúčastnila odhaleni pamětní desky padlým osmnáctníkům v italském Lestansi. Jednalo se o událost, kterou organizovali sami místní Italové. Z České republiky dorazili nejen zástupci našeho spolku, ale i Ministerstva obrany a Československé obce legionářské.

Do Itálie jsme vyrazili ve složení Ladislav Petráček, Lukáš Dulíček, Josef Klepl a Tomáš Hromádka. Doplnili nás dále Natascha Dulíčková a jednoroční (dobrovolník) Milan Dulíček. Expedice začala už ve čtvrtek, kdy jsme se přesunuli z domova přibližně na půl cesty k cíli. Konkrétně jsme dorazili k Nataschině strýčkovi, který žije v Bavorsku v kraji Berchtesgaden. Tam jsme se bohatě najedli, pobavili a přespali. V pátek ráno jsme pak vyrazili do Itálie.

Lestans je vesnice ve Friulsku, tedy na severovýchodě Itálie. V roce 1917 tudy prošla fronta poté, kdy ve 12. sočské bitvě německé a rousko-uherské jednotky prolomily ve slovinských Alpách italskou linii. Následoval italský ústup nejdřív za řeku Tagliamento a poté až za Piavu. U zmíněného Tagliamenta leží Lestans, kam jsme směřovali my. Zde došlo 4. listopadu 1917 k bojům s ustupujícími Italy, při kterých přišlo o život 17 osmnáctníků, kteří jsou dodnes pochováni na zdejším hřbitově. Ze vzpomínek veteránů pluku otištěných v almanachu z roku 1936 víme již dlouho, že většinu ze zabitých vojáků mají na svědomí dvě obrněná italská auta, která přijela k odpočívajícím osmnáctníkům na okraji Lestanse. Ti považovali tato auta omylem za německá a příliš pozdě si uvědomili svůj omyl.

Je pozoruhodné a nadmíru záslužné, že obyvatelé Lestanse se nyní rozhodli zřídit pochovaným nepřátelským vojákům pamětní desku. Náš spolek byl již u obnovování jiných válečných hrobů, které během času zanikly a v dnešní době byly restaurovány, ale v tomto případě se jedná o unikátní válečný hrob, který dosud neexistoval vůbec a byl až nyní zřízen.

Italové pojali celou akci velice vážně a slavnostně. V pátek večer se v Lestansi konala přednáška, kterou zahájil místní starosta a na které poté vystoupilo několik řečníků. Témata přednášek byla například život a dílo místního rodáka Giovanniho Cianiho, který působil před první světovou válkou jako obchodník v Praze a díky němuž mnoho tehdejších obyvatel Lestanse odcházelo za prací do Čech, dále například též popis bojů u Lestanse z italského pohledu. Vystoupení měl i Lukáš Dulíček, který přednesl v češtině krátkou přednášku o bojích u Lestanse z pohledu osmnáctníků. Přednáška byla tlumočena do italštiny paní pocházející z České republiky, která žije s rodinou v Lestansi. Přednáška měla úspěch a přinesla Italům informace, které dosud neznali.

Druhého dne, tedy v sobotu, se konalo vlastní slavnostní odhalení pamětní desky se jmény padlých osmnáctníků pochovaných na zdejším hřbitově. Opět se ho účastnila místní honorace a další obyvatelé Lestanse, všechny tři delegace z Česka včetně té naší, ale i zástupci italské armády. Vystoupilo několik řečníků, mezi nimi znovu i Lukáš Dulíček. Jelikož jsme měli s sebou dvě střelbyschopné pušky, navrhli jsme Italům, že předvedeme čestnou salvu. Ti s úsměvem souhlasili, a tak Pepa a Tomáš pod velením Lukáše provedli tři výstřely dle dobové povelovky. Tato čestná salva sklidila u přihlížejících nadšený potlesk.

Po tomto pietním aktu na hřbitově, který se nachází kousek za Lestansem, jsme se přesunuli ještě zpět do centra obce k pomníku zdejším obětem obou světových válek. Zde následovalo znovu kladení věnců. Je mimochodem zajímavé, že ostatní české delegaci i Italové kladli umělé vavřínové věnce, zatímco náš spolek jediný měl živé květiny. K pamětní desce našim vojákům jsme kladli kytici, jejíž květy měly barvy v české trikoloře, a k italskému pomníku v italské trikoloře. Na obou kyticích byly černá a žlutá stuha s názvem našeho spolku a uvedením Hradce Králové jako místa, odkud pocházíme.

Po pietním aktu v Lestansi jsme se ještě chvíli zdrželi na oběd a povídání s ostatními účastníky slavnosti. Již v průběhu odpoledne jsme se ale vydali na zpáteční cestu, a to opět k Nataschině strejdovi do Bavorska. Po přespání jsme se pak v neděli ráno vydali zpátky domů.

Celá akce byla naprosto vydařená. Poznali jsme na vlastní oči místo, kudy prošli a kde umírali osmnáctníci. Navíc jsme poznali místní ve velice přátelské atmosféře. Navázali jsme zde kontakty s Italy, ale nesmíme zapomenout také na členy ostatních českých delegací, s nimiž jsme se rovněž blíže seznámili. Československé obci legionářské patří dále náš dík za to, že nám zajistila a uhradila ubytování v Lestansi pro noc z pátka na sobotu. 

Lukáš Dulíček

Fotogalerie