Listopad 2024 | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
„Korunní princ Albert Saský v bitvě u Hradce Králové“
Píše se počátek července a my se opět po roce vracíme na Královéhradecké bojiště uctít památku padlých, jež v osudném roce 1866, přesně před 155. lety, našli svou smrt v polích poblíž obce Chlum, řka obecně v našem regionu.
Ve dnech 2. - 3. 7. 2021 čekal diváky, vzdor „covidovému stavu“, bohatý vzpomínkový program. Pátek 2. 7. byl ve znamení slavnostního odhalení opravených pomníků v Dlouhých Dvorech. Zde 18 IR sekundovaly i 8 IR Brün (Brno) a Jičínská kadetní setnina IR74. Za stranu pruskou pak – Garda Města Hradec Králové pod vedením R. Balcárka. Téhož dne, a to již v Hradci Králové, v kapli Sv. Klimenta, proběhla výstava „zapomenutého obrazu Virginie Sauer-Csáky von Nordendorf“. Zajímavostí kolem tohoto obrazu je veskrze mnoho. Obraz totiž nezobrazuje jen tak nějakého bezejmenného padnuvšího vojáka, ale konkrétní osobu. Eugen Sauer-Csáky von Nordendorf byl dvaadvacetiletý mladík v rozkvětu svých mladistvých sil, jež 3. 7. 1866 v bezvýznamné bitevní řeži o les Svíb utrpěl vážná střelná poranění břicha, na něž o dva dny později zemřel (> viz Lazaret v Cerekvici nad Bystřicí). Výše zmiňovaný sloužil u 37. pěšího pluku arcivévody Josefa v hodnosti podporučíka.
Krátce po smrti svého syna truchlící matka Virginie zhotovila vlastnoruční olejomalbu. Zachytila v něm masový hrob rakouských vojáků v popředí se svým zesnulým synem Eugenem. Nad oním hrobem klene se nebeský výjev Ježíše v rukou dřímajícím olivovou ratolest a bílí praporec,po stranách poklekávají světci Sv. Martin a Sv. Jiří. Obraz byl po dlouhá léta našimi současníky považován za ztracený, ne-li zničený. Díky iniciativě Komitétu 1866 a předsedy projektu Königgrätz 1866 R. Balcárka, byl však v zámeckém hospodářském stavení v Cerekvici objeven a zrestaurován.
3. 7. 2021 Centrální bojiště bitvy u Hradce Králové – Chlum
I den následující nesl se v duchu pietních aktů a jubilejních vzpomínek. V dopoledních hodinách proběhla vzpomínková akce u příležitosti 85. výročí vzniku Muzea války 1866. Chvíli po 11 h na ni navázal pietní akt u Baterie mrtvých.
BITEVNÍ UKÁZKA
Letošní bitevní ukázka pro mne byla po delší době nevšední. Po úrazu jsem byl toho dne nucen chtě nechtě pro Vás celkový popis bitvy zpracovat z pozice diváka nikoli účinkujícího...
Odbila 14 hodina a do prostor bitevní ukázky počalo se shromažďovat vojsko. Hned v úplném začátku mohl divák spatřit saské pozice. Vojsko bylo v pohotovosti, když se záhy objevil rakouský velitelský sbor s korunním princem Albertem Saským (v hlavní roli herec Václav Vydra). V krátkosti byly předány rozkazy a informace o blížícím se nepříteli. Dělostřelecký hřmot, praskání větví a všude rozprostírající se dým, signalizovaly, že již brzy bude možno spatřit Prusy vycházející z lesního porostu. Krátce na to, formovaly se jejich „tmavomodré řady“ na blízké přístupové cestě. Úvodní část návštěvníkům přiblížila pruský přechod říčky Bystřice a jejich další postup. V průběhu ukázky byly připomenuty i boje o Probluz – dějem i lokalitou pro osmnáctníky toliko známá, že nebudeme níže dále rozebírat. Věřím však, že mnozí z nás vzpomněli osmnáctníků zde urputně bojujících, zde padlých. Tentokrát byly na straně rakouské pěchoty vytvořeny ku obraně pozic 2 hlavní kolony: Kolona pod velením Oblt. Kliky (18IR) a kolona pod velením Maj. Partyky. Zle bylo Prusům zatápěno, až to vypadalo na úspěch rakouských zbraní. Věrni historii však rakouští pěšáci nakonec padli za vlast a svého mocnáře :-).
Vraťme se však k Sasům, jejichž odvaha a vzdor pomáhaly Rakušanům dlouho držet pozice, před technicky i strategicky silnějším nepřítelem. Své dokázali již u Mnichova Hradiště i u Jičína. Zde u Hradce Králové podporovali v rámci Severní rakouské armády především generála Eduarda Clam-Gallase. Po nenadálém nezdaru v bitvě u Hradce Králové, počaly se nejen saské jednotky stahovat k hradecké pevnosti. V případě Sasů, měl tento krok neblahé následky. Podobnost uniforem saských s uniformami pruskými ve všem tom válečném běsnění a zmatku zapříčinila, že obránci pevnosti Královéhradecké počali proti svému spojenci záhy střílet. Tragédie celého konfliktu se o to více prohloubila. Závěrem ukázky byli všichni zúčastnění dekorováni pamětními medailemi, následoval volný program, zakončený večerní mší v Chlumském kostele.
Po Covidovém provedení bitevní ukázky v r. 2020 v prostoru lesa Svíb, jsme opět mohli shlédnout bitevní scénu na tradičním místě.
Text: Inft. Martin Čihák (18IR)
Foto: 18IR a internet