Říjen 2024 | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
Jubilejní X. C. a k. ostré střelby
CONSUMMATUM EST „Dokonáno jest“… můžete se dočíst na malovaném terči pro desáté Ostré střelby. Dokonáno tedy jest, ale pouze s tabulkou „Top Ten“, chcete-li s první etapou této soutěže, která trvala úctyhodných 10let. Rozhodli jsme se totiž výsledkově uzavřít první dekádu střeleb, aby v celkovém hodnocení měli větší šance i nově příchozí střelci, jež se prvních ročníků účastnit nemohli.
5.1.2019, tedy první sobotu v lednu, jsme se již po desáté sešli na střelnici na Hrádku, abychom změřili své síly v tradičním střeleckém klání s vojenskou puškou našich pradědů, jež byla nástrojem zkázy ve Velké válce. Dnes, po sto letech od konce této válečné apokalypsy děkujme bohu, že my můžeme dělat díry pouze v terčích neživých a naše umění není „odměněno“ většími ztrátami nepřítele, ale pouze pohárem pro vítěze a střeleckými odznaky. Nicméně obzvlášť v této hektické a neklidné době, kdy na jedné straně kontinentu mladí chlapci ovládají pouze dotykové obrazovky svých chytřejších mobilních zařízení, zatímco na druhé zní rachot poněkud ostřejšího kalibru, je dobré naše úsilí vnímat i v kontextu okřídleného a po tisíciletí platného rčení: Si vis pacem, para bellum „Chceš-li mír, připrav se na válku“. A proto doufáme, že v další etapě tohoto tradičního střeleckého klání budeme vídat více mladých tváří :-).
Letos se nás na palebnou čáru postavilo 20, tedy o jednoho více než loni. Díky tomu, že se jednalo vesměs o dlouholeté matadory, tak šlo vše velmi rychle a ve 12:15 bylo odstříleno. K obědu jsme se my, řídící střelby Klika/Petráček, přesunuli již bez nervozity, protože i my jsme měli odstříleno. Díky jubilejnímu ročníku, jsme chtěli vtisknout pozápasovému vyhodnocení slavnostnější ráz a také kvůli nutnosti vyhodnocení celých 10ti let se tentokrát kategorie „pistole“ nestřílela. Po obědě se i počasí rozjasnilo, a tak na památeční (tentokrát 2) malované terče se střílelo za příjemného odpoledního sluníčka.
Když jsme se přesunuly na závěrečný večírek na mysliveckou chatu v Radostově a uklidili zbraně pod zámek, jal jsem se rychle vyhodnocovat terče, abychom mohli závěrečným ceremoniálem zhodnotit letošní 10. Střelby, 10let soutěže, dekorovat vítěze a konečně pozvednout číši lahodného moku.
Jak to tedy letos dopadlo? Bohužel ani po desáté se nepodařilo vynikajícímu střelci Jirkovi Vorlovi urvat vítězství a s 88mi body skončil na třetím místě. Je to škoda, vždy mu chybělo jen málo. Tak snad v další etapě soutěže to prolomí. Na druhé místo se po pěti letech rozporuplných výsledků vyšvihl šampion Pepa Klepl, který zcela ovládal první čtyři ročníky, krásným nástřelem 93b, který i v tréninku málokdo dá. Mnozí Pepu podezřívají z dopingu :-). Já jsem však přesvědčen, že to musíme spíše připsat výměně zbraně. Tentokrát střílel Vz24 (čili československý Mauser), protože jeho stará K98 již naposledy vykazovala schopnosti spíše brokové zbraně. Takže lze předpokládat, že Pepa o své střelecké umění nepřišel a ještě si na něj budou muset dát v příštích ročnících ostatní šampioni velký pozor. Tedy pokud se bude ke své nové ručnici chovat lépe, než ke starému Káčku :-).
Všichni pravidelní soutěžící za ty léta již vědí, co je potřeba pro vítězství: Za prvé dostatečně kvalitní, udržovaná flinta, která je na 50m schopná překonat umění svého (kvalitního) střelce, což není v podstatě žádný problém, pokud nejste opravdu údržbový a technický ignorant :-). Za druhé střelivo, které je schopno býti v oněch 15ti ranách když nic jiného, tak konzistentní. Za třetí alespoň základní střelecké vlohy. Za čtvrté trénink ... nikterak dramatický, ale musíte si to prostě párkrát odstřílet. Tohle všechno bude ale jen cirka 50% úspěchu. Zbylých 50% připadne na Vaši schopnost vyklidnění se v okamžiku zahájení svojí soutěžní střelby a štěstí, že se o kapku více nevyklidnil váš soupeř se srovnatelnými prvními 50ti procenty :-). No a oněch druhých 50% jsem si tentokrát ukrojil nejvíce já a zvítězil jsem s 96ti body, což je v soutěži krásný výsledek, nicméně tréninkově mnohokrát překonaný. A to jasně potvrzuje výše uvedenou hypotézu :-). Můžete trénovat jak chcete, ale teprve při soutěži jsou všechny faktory pohromadě. Přijeďte si zasoutěžit, uvidíte, že pocit a radost ze střelby je pak mnohem výraznější, než když jen tak sami pro sebe flákáte otvory do terče :-).
Letos jsme měli 2 malované terče. Nejúspěšnější při památeční střelbě byl Obelix, který svými nadupanými včelami 30-06 vyvrtal díry nejblíže ku středu. Chystáme výstavu památečních malovaných terčů, tak bude zajímavé mrknout, jak se kdo „podepsal“.
V soutěži spolků tentokrát zvítězil 18IR s úžasným průměrem 89,33 (Jelikož KPpplkKV byl ve složení 3 střelci, počítají se do klubové soutěže vždy 3 nejlepší ze spolku). Druhé místo obsadil Gardekorps s průměrem 75,33. Třetí pak KPpKV se 72,00. Čtvrtý skončil nováček střeleb Garda Města Hradce Králové s průměrem 48,00.
Desáté střelby jsou za námi, tak je možno vystavit závěrečný účet tabulky TOP TEN.
Na desáté příčce skončil Luděk Rosůlek, který se účastnil pouze prvních 3 ročníků, nicméně s obstojným výsledkem. Na devátém místě máme Bena Červinku z 8LIR, který byl účasten sice jen 2x, nicméně pokaždé urval krásné 2. místo. Na osmém místě skončil výborný střelec s velmi vyrovnanými výsledky Jan Kovalčík alias Obelix z Gardekorps. Bohužel mu vždy chybělo trochu toho štěstí a bodík či soustřel navíc, aby utrhl medailové pozice. Na sedmé místo se vyšvihl díky prvnímu místu v roce 2017 také výborný střelec Michal Exner z 8LIR. Bohužel zdravotní problémy při posledních dvou ročnících mu neumožnily účast. Šesté místo obsadil z prvu trochu nenápadný, nicméně také skvělý střelec Milan Potluka z Gardekorps, který své kvality potvrdil loňským prvním místem. A máme tu první pětku. Páté místo: Střelec tělem i duší, kterému také vždy chybělo jenom velmi málo pro lepší umístění, Petr Krátký z 18IR. Třetí místo v roce 2013 a loni 2018 budiž toho důkazem. Čtvrté místo: Náš famózní střelec a trojnásobný vítěz střeleb v letech 2010, 2011 a 2013, Pepa Klepl z 18IR! Horší výsledky v letech 2015-2018 mu sebraly možnost atakovat medailové pozice. Letošním druhým místem však potvrdil, že ty kvality tam stále jsou. Navíc svými třemi vítězstvími si zajistil střelecký odznak – zlaté střelecké šňůry na doživotí :-). A jsme u „medailí“. Celkově třetí místo obsadil náš major a velitel střeleb Láďa Petráček z 18IR. Dvě první místa v letech 2014 a 2016, druhé místo v roce 2017, třetí místo v roce 2011, čtvrté místo v roce 2012, pak páté místo v roce 2014 a dvě šestá v letech 2010 a 2015 potvrdila střelecké kvality tohoto nestora vojenské historie. Jen rok 2013 nebyl pro něj úspěšným. Letos sice osmé místo, nicméně stále skvělý soustřel! Dědek prostě stále topí a doufám, že nám bude i v dalších ročnících prohánět perka. Druhá pozice – skvělý střelec a stálý odběratel medailových pozic Jirka Vorel z Klubu přátel pplk. Karla Vašátky. Bohužel po celých deset let mu bylo upřeno urvat vítězství. A tak tu máme: 3 druhá místa z let 2010,2011 a 2018. Čtyři třetí místa z let 2014,2015,2017 a 2019. Jedno čtvrté místo v roce 2016 a jedno páté v roce 2012. V roce 2013 se neúčastnil, ale to by na konečném výsledku stejně nic nezměnilo, i kdyby byl první, takže netřeba jednoho výpadku litovat. Své kvality pravidelně potvrzuje a doufám a přeji mu, aby to v příštích ročnících konečně prolomil, protože by si alespoň to jedno první místo opravdu zasloužil. No a kdo tedy celkově zvítězil? Je mi jasné, že mi to jakožto organizátorovi střeleb příliš popularity nepřinese, ale co se dá dělat :-). Tři první místa v letech 2012,2015 a symbolicky i letos 2019, zajistila možnost nosit zlaté šňůry na doživotí :-). Tři druhá místa v letech 2014,2016 a 2018. Třetí místo se nějak vyhnulo. Pak třikrát bramborová medaile v letech 2010, 2013 a 2017. Jen jednou, v roce 2011 vylosování pověstného Černého Petra, kdy selhala munice (nutno uznat, že vlastní vinou a díky tehdejší naivitě při přebíjení). Přesto to stačilo na obstojné 7. místo z 22. Celkově první po deseti ročnících skončil tedy: Martin Klika z 18IR … hlavně mne netlučte :-). Všech těchto deset střelců bylo na závěr odměněno patřičným certifikátem a výkonnostním střeleckým odznakem, kterým mohou od nynějška právem zdobit své uniformy! Tento není pouhým „metálem za účast“ a vězte, že jeho nositel opravdu své střelecké kvality mnohokrát prokázal. Kdo nevěří, nechť přijde a zkusí si zastřílet dle pravidel střeleb: Redukovaný terč bez jasného záměrného bodu v těch 50ti metrech mnohdy skoro nevidíte. Zvláště pak poslední položka 5 ran ve stoje, bez opory a po zátěži (100m běh) důkladně prověří vaše střelecké schopnosti.
Štítky na putovním poháru, který letos zpět urval 18IR a obhájil tak i celkové vítězství vypadají následovně:
2010 – Josef Klepl - 18IR
2011 – Josef Klepl - 18IR
2012 – Martin Klika - 18IR
2013 – Josef Klepl - 18IR
2014 – Ladislav Petráček - 18IR
2015 – Martin Klika - 18IR
2016 – Ladislav Petráček - 18IR
2017 – Michal Exner – 8LIR
2018 – Milan Potluka – Gardekorps
2019 – Martin Klika - 18IR
Ostré střelby však nejsou jen o střílení. Je to setkání lidí se společným zájmem a myslím, že se podařilo po celých deset let udržet na této akci úžasnou atmosféru a celkovou novoroční pohodu. Pro to je vždy potřeba zajistit i určité zázemí a podporu a tak na tomto místě chci velmi poděkovat VŠEM, kteří mi s organizací za těch deset let vydatně pomáhali. Zejména pak: Milanu Dubickému, který se vždy poctivě staral o kuchyň a zajistil teplý oběd a stálý oheň v oněch studených lednových sobotách. Patriku Vavřinovi za krásné malované památeční terče, jež nám vždy zpříjemní konec střeleb již od roku 2010. Jirkovi Pacholíkovi za vždy připravenou pomocnou ruku k dílu. Liboru Dolanovi, který se při těch největších mrazech, dotací plynových topidel postaral, abychom na střelišti nezmrzli. Našemu veliteli Láďovi Petráčkovi, který vždy zajistil prostory a občerstvení nejen pro sobotní večírek, ale vždy i luxusní prostory pro nocležníky. Petrovi Krátkému za zajištění střeleckých odznaků pro nejlepší desítku. A nesmím zapomenout na svoji ženu Gabču, která nejen že měla se mnou po Silvestru vždy svatou trpělivost, ale navíc vždy v pátek večer uvařila úžasný gulášek na sobotní oběd a letos vytvořila malovaný terč, který již visí v mé kanceláři.
Opravdu upřímný dík patří všem účastníkům tohoto klání, zejména těm pravidelným, za to, že si můžeme takto zdravě a pohodově zasoutěžit, aniž by panovala nějaká přílišná rivalita či nedej bože nevraživost :-).
Těšíme se na další ročníky a doufáme, že mezi námi uvítáme i nové tváře.
Fldw. Martin Klika, 18IR