Příběh jednoho nešťastného osmnáctníka

PŘÍBĚH ZTRACENÉHO VOJÍNA POKRAČUJE!

Stala se nám neuvěřitelná náhoda. Paní Alena Vodáková nás požádala o dohledání informací o jejím předkovi p. Dymešovi, který údajně padl v 1svv a o kterém neměla téměř žádné "vstupní informace" pro dohledávání. První naše odpověď byla negativní, protože jsme jméno Dymeš nikde v našich digitalizovaných VL nenašli. Avšak při zakládání korespondence do našeho spolkového archivu, jsme narazili na shodu jmen, kde jsme před 5ti lety pomáhali paní Haně Bierové doplnit informace do příběhu jejího "ztraceného" praprastrýce Františka Dymeše. Tento příběh, jsme pak v roce 2017 na počest tohoto ztraceného vojáka, jež sdílel osud mnoha "úřady zapomenutých" českých synů v rakouských uniformách, zveřejnili na našich webových stránkách. Nyní je již na 99,9% potvrzeno, že se jedná o tu samou osobu, kterou hledá paní Vodáková. A tak znovu s úctou zveřejňujeme tento smutný příběh a budiž to vzkazem, že stále existují ti, kterým není lhostejný osud předků, i když je osobně nikdy nepoznali.

Článek zveřejněný v květnu 2017:

Do naší činnosti spadá i výpomoc těm, jež hledají informace o jednotlivých osmnáctnících v první světové válce, zejména jedná-li se o jejich předky.

Díky za mnoho let nasbíraným informacím a hlavně díky našemu členovi Lukášovi Dulíčkovi se nám s velkou úspěšností daří dohledat dotazovatelům podstatné informace, které je v jejich bádání posunou vpřed, nebo jim zodpoví byť i jen střípek z kapitoly života jejich předka.

Na řádcích níže Vás seznámíme s prvoválečným příběhem osmnáctníka

Františka Dymeše z Kuklen,

tak, jak byl dohledáván jeho prapraneteří Hanou Bierovou (s laskavým dovolením paní Hany Bierové). 

Paní Bierová nás oslovila s prosbou o jakékoliv informace o jejím praprastrýčkovi Františku Dymešovi, který padl za I. světové války. František Dymeš se narodil 16. 5.1892 v Kuklenách (dnes část Hradce Králové) a byl již před válkou příslušníkem 18. pěšího pluku.

Přesné datum jeho odchodu na frontu se dohledat nepodařilo, nicméně dle kroniky Kuklen byla vyhlášena mobilizace 26.7.1914 a do 3 dnů se měli odvedenci dostavit ke svému pluku. Dále v kronice uvádějí, že mobilizace byla jen částečná. Všeobecná mobilizace pak přišla 31. 7. 1914.

Paní Bierová bohužel neměla žádnou osobní korespondenci ani fotografie a po babičce, jeho neteři, po něm nic nezůstalo. Zachovala si však jejich vzpomínku, a to, že František byl jediným synem svých rodičů (ještě měli dvě dcery) a jeho smrt v tak mladém věku (nedožitých 23 let) je velmi zasáhla. Ještě loni rozsvěcela její babička (než zemřela) na kuklenském hřbitově svíčku na pomníku padlých. Dnes svíčku rozsvěcuje paní Bierová se svojí maminkou, což je krásným důkazem, že ani po 100 letech nezaniká památka na člověka - vzdáleného předka, který musel v tak mladém věku své blízké navždy opustit.

Paní Bierová pak začala sestavovat svůj rodokmen a dostala se tak i k Františkovi, kterému pravidelně rozsvěceli svíčky a o kterém slýchala, jak smutné je, že padl za války. Dohledala  ve Vojenském historickém ústavu informaci o jeho smrti. Jednalo se o záznam, kdy a kde padl (7.5.1915, Halič). Nevěděla ale nic o tom, jak padl, v jaké fázi bojů, nebo jakékoliv další okolnosti. Zajímalo jí, co se mu stalo, něco o jeho pluku, hodnost, .....vlastně cokoliv a tak oslovila náš spolek.

Bohužel se nám nepodařil najít záznam o Františkovi Dymešovi ve jmenných seznamech ztrát. Tam ale příčina smrti stejně obvykle uvedena není. Pak jsme přistoupili k pátrání v matrice zemřelých, kde příčina smrti zpravidla uvedena je, ale tuto informaci už paní Bierové mezitím poskytl VHA s tím, že tam příslušný záznam není. 

Nezbylo, než tedy poskytnout informace v rámci "širších souvislostí": Bitva u Brzostku dne 7. května 1915 je v archivních zprávách pluku popisována jako bitva u Bukowé. Jednalo se tehdy o boje po úspěšném průlomu u Gorlic. Pěší pluk č. 18 byl tehdy v záloze divize. Rusové ale podnikli protiútok, jímž u obce Bukowa téměř zničili pěší pluk č. 98. Na jeho místo byly vyslány dva prapory IR 18 ze zálohy. Pluk zde během odpoledne a v podvečer naněkolikrát odrážel v zákopech útočící ruskou přesilu. Nakonec se podařilo uhájit pozice za cenu ztráty 69 vojáků, mezi nimiž byl podle všeho i František Dymeš.

Boje 7. května 1915 jsou popisovány na str. 79 v knize Východočeši pod císařským praporem: C. a k. pěší pluk č. 18 v 1. světové válce, jejímž autorem je Lukáš Dulíček.

Nakonec se paní Bierové přece jen povedlo dohledat nějakou korespondenci a hlavně pak fotografii Františka Dymeše.

Stručně z korespondence vyplývá, že v únoru 1915 byl těžce nemocen (jak píše, ani se nemohl postavit na nohy), 3.3.1915 je mu už lépe, ale musí stále ležet. Potom další lístek vypovídá o tom, že bude asi velký transport, že ještě neví, jestli v něm bude (vypadá to, že byl stále nemocen), ale další psaní píše 1.4.1915 (poslední dohledané), kde píše, že pojede transportem pryč... Rodina ho chtěla navštívit, když byl nemocen.. Na lístku s informací o nemoci je vidět, že někdo nad ním nejspíš plakal... Je smutné, že se ještě mohli vidět, ale v dubnu musel odjet a nikdo z nich nevěděl, že za měsíc už bude jisté, že se nikdy neshledají... František Dymeš padl 7.5.1915 v Haliči ve svých nedožitých 23 letech.

Nahlédnout do korespondence můžete pod tímto článkem.

Jeho otec, kterému byly adresované lístky, i jeho maminka Aloisie, ho velmi milovali a jeho ztráta je velmi zasáhla (byl to jejich jediný syn a podle toho, jak píše, je měl velmi rád a byl hodný). Josef Dymeš, jeho otec, pracoval jako koželuh a přežil svého syna jen o 10 let (zemřel v roce 1925, nemocen). Aloisie Dymešová obdržela v roce 1943 prohlášení svého syna za mrtvého (na její žádost), což je bohužel nejspíše smutným důkazem toho, že informace o datu a přesném místě úmrtí svého syna nikdy neobdržela. O rok později zemřela u své vnučky (babičky paní Bierové) v péči.

Paní Bierové se podařilo dohledat, že František je pochován v obci Januszkowicích v Polsku (http://brzostek.pl/commune/military.html), a našla k tomu navíc fotografii na wikipedii, na níž se jako zázrakem nacházel náhrobek s Františkovým jménem.

V Kuklenách na hřbitově, odkud František pochází, je pomník k 1. světové válce a jejím obětem z Kuklen. Bohužel jméno Františka Dymeše mezi mnoha vytesanými jmény nenajdete. Proč, to nikdo netuší. Stal se prostě jedním z mnoha, o jejichž bližším osudu se jejich blízcí dozvěděli toliko, že "Padl v boji". Pozůstalým je to dodnes líto. Proto pravidelně, již sto let, při návštěvě kuklenského hřbitova, vždy za Františka rozsvítí svíčku, právě u tohoto pomníku, který najdete hned na začátku hřbitova. 

I my chceme přispět zveřejněním tohoto článku k uctění památky jednoho z milionů obětí této strašné války a zároveň velmi poděkovat paní Bierové, která nadále udržuje tuto památku na svého předka, ač jej osobně nikdy nepoznala. 

Doufáme, že tento článek bude pro paní Bierovou a její rodinu malou náhradou onoho faktu, že se kdysi jméno Františka na kuklenský pomník nedostalo.

Fotogalerie

František Dymeš 16.5.1892 Kukleny - 7.5.1915 Halič

fotografie - 2. strana - korespondenční lístek_02_1915

02_František Dymeš_korespondenční lístek - 1. strana_zač. 03_1915

02_František Dymeš_korespondenční lístek - 2. strana_zač. 03_1915

03_František Dymeš_korespondenční lístek - 1. strana_kon. 03_1915

03_František Dymeš_korespondenční lístek - 2. strana_kon. 03_1915

04_František Dymeš_korespondenční lístek - 1. strana_zač. 04_1915

04_František Dymeš_korespondenční lístek - 2. strana_zač. 04_1915