Hrádek 36
503 15 Nechanice
Telefon: +420 605 837 097
18IR@email.cz
| Listopad 2024 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | ||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |
151. výročí bitvy na Chlumu (u Sadové) 3.7.1866 - 2017
Ač nebylo 151. výročí oním pompézním - kulatým, mnoho účastníků si ho mnohem lépe užilo a zanechalo v nich velmi pozitivní a někdy i emotivní dojmy.
Stalo se tak, že se mi v emailu sešli hned 2 reportáže od našich nováčků: Od Inf. Martina Čiháka (bitva Chlum poprvé) a od rekruta Vaška Hájka, který byl nejen poprvé v bitevní ukázce na Chlumu, ale s osmnáctkou absolvoval vůbec svoji 1. bitevní ukázku.
Bylo by špatně, se o pohled jejich očima nepodělit a tak níže najdete netradičně reportáže dvě.
Pro nás, kteří už ani nevědí kolikrát v bitvě byli, to může být ono nostalgické připomenutí vlastních začátků a vlastních pocitů, když jsme se poprvé ocitli před pruskými hlavněmi.
Takže v pořadí, jak dorazilo:
Rekrut Václav Hájek
Ve dnech 30. 6. a 1. 7. se uskutečnily vzpomínkové akce k 151. výročí bitvy na Chlumu. Po předchozím kulatém výročí bylo možné očekávat, že letošní ročník bude spíše skromnějšího rázu, ale rozhodně tomu tak nebylo.
Počasí se tento rok vcelku vydařilo, neboť nepanovala jinak obvyklá úmorná vedra. Pro mne, coby čerstvého rekruta historického C. k. řadového pluku č. 18., začala akce v pátek v dopoledních hodinách. Regiment se i přes počáteční drobné zmatky shromáždil v táborovém ležení u hájenky nedaleko Lípy a okolo poledne se vydal na tradiční pochod bojištěm. V pochodové koloně s fanglí včele a za doprovodu bubnování našeho Regimentstambora jsme vyrazili polní cestou ke vsi Lípa. Odtud jsme pokračovali dále přes pole k lesu Holá, který byl během války roku 1866 dějištěm krvavých střetů a dnes stojí tak trochu ve stínu událostí ve známějším svíbském lese. U pomníku č. 9 jsme si připomněli rakouského plukovníka Bindera von Bindersfeld, který zde byl pohřben. Dále jsme pokračovali k Dohalicím, kde jsme měli krátký odpočinek, a místní obyvatelé nám připravili vítané osvěžení v podobě minerální vody. Volného času jsme využili také k opravě kvéru, který po cvičné střelbě nebyl dále provozuschopný. Zanedlouho nás však za dohalickou tvrzí překvapil příchod několika pruských pěšáků. Většina našich měla své zbraně stále složené do pyramid a nebyla na nečekaný boj připravena. Ze střetu ale Osmnáctka vyvázla bez úhony, neboť takticky ustoupila k obci Sadová. Usadili jsme se v hospodě U Kanonýra Jabůrka a dopřáli si kýženého občerstvení. Poté se regiment rozdělil na dvě skupiny. První skupina tvořená důstojníky a znavenými vojáky zvolila rychlý mechanizovaný přesun do výchozích pozic a druhá skupina pokračovala v pěším pochodu přes Čistěves zpět do tábora. V podvečer se regiment opět sešel na Chlumu. Páteční večer byl zakončen pochodňovým průvodem pruských vojsk obcí a pietním aktem na Pruském hřbitově s velice vydařeným ohňostrojem.
Sobotní program začal dopoledne tradičním pietním aktem u Baterie mrtvých, kterého se zúčastnila Osmnáctka ve slavnostním ústroji po boku ostatních jednotek. Poté nastal čas oběda a pomalu jsme se začali chystat do bitvy. Bitevní ukázka s názvem „Odděleně pochodovat, jednotně udeřit!“ na motivy skutečných historických událostí z bitvy u Hradce Králové začala ve 14. hodin. Scéně, které se účastnilo přes 400 vojáků v historických uniformách z Česka, Německa, Itálie a dokonce i z USA, přihlížely stovky diváků. Když 18. pěší pluk připochodoval do výchozího postavení na jihovýchodní straně bojiště, začalo lehce pršet a dopřálo se nám tak nejen mírného osvěžení před bojem, ale i téměř autentického počasí. Ozvala se počáteční dělostřelecká palba, déšť brzy ustal a bitva naplno vypukla. Náš pluk si pod velením Hauptmanna Petráčka statečně razil cestu napříč bojištěm, odolal útoku pruské jízdy i střelbě z jehlovek, až nakonec podlehl pruské přesile ve střetu na bodáky. Po bitvě však opět všichni vstali z mrtvých a nastoupili k závěrečné přehlídce jednotek. Výjimkou z našich řad byl pouze Zugsführer Petr Krátký, který si urputným ládováním přivodil zranění a musel vyhledat lékařské ošetření. Doufejme, že se mu rána brzy zahojí. Po velkolepé bitvě nastalo v táboře bujaré veselí, které nenarušil ani podvečerní liják. Osobně jsem se ho ale příliš dlouho neúčastnil, protože na mne dolehla únava z uplynulých dnů a především jsem začal pociťovat bolest chodidel otlačených z pochodu.
Myslím, že letošní vzpomínkové akce se opět vydařily. Po mnoha předchozích ročnících, které jsem sledoval jako divák, to pro mne byla první bitva na Chlumu v řadách Osmnáctky, a tak se stala i nezapomenutelným zážitkem. Chtěl bych proto poděkovat i všem svým druhům ve zbrani za shovívavost a pomoc v mých začátcích.
Inft. Martin Čihák
Ve dnech 30.6. – 3.7. 2017 se osmnáctníci účastnili v pořadí již 151. výročí bitvy na Chlumu, chcete-li též bitvy u Sadové. Bohatý program nabízel rozmanité možnosti pro kulturní vyžití celé rodiny. Zatímco během posledního červnového dne mohli diváci obdivovat historické odívání nejen vojska, ale i civilního obyvatelstva, kochat se krásou města během jízdy v kočáře či poslouchat staropražskou kapelu Nešlapeto, hrající na Masarykově náměstí, nabízel program večerní pochodňový průvod obcí Chlum a pietní akt na pruském hřbitově. Toho dne (30.6.), jsem se na Chlum vydal i já. Počasí přálo a tak po mém příchodu jednotka postupně nastoupila k pochodu. S odborným výkladem služebně starších osmnáctníků jsme vyšli z Chlumu vstříc do nedaleké obce Dohalice. Cestou nás čekalo několik zastavení
u společných prusko – rakouských hrobů. Večer pak navrátivší se účastníci vzpomínali na zážitky z pochodu, na akce předešlé a mnohé jiné. Ležení osmnáctníků bylo tentokrát rozvinuto dole u hájenky pod Chlumským návrším. Dobový tábor u Baterie mrtvých tradičně obsadili Prusové, vojska Saská a malý oddíl rakouské kadetní setniny z Jičína.
Ráno, dne 1.7., nás namísto bubnování tambora Dulíčka brzy ráno probudil prudký déšť, který s různou intenzitou pokračoval až do dne následujícího. I přes nepřízeň počasí náš společný program pokračoval. Kolem hodiny jedenácté byla již jednotka nastoupena k pochodu na pietní akt. Po proslovu mnoha význačných řečníků, představitelů města a obce, v neposlední řadě předsedy komitétu, padly první čestné salvy. Během koncertu historických kapel dostali všechny uniformované jednotky čas na poslední úpravy své výstroje a krátký leč vydatný oběd v nedaleké polní kuchyni. Odbitím hodiny čtrnácté zahájena byla tradiční bitevní ukázka, tentokrát s názvem „Odděleně pochodovat, společně udeřit“. Ukázka
se zaměřovala na prezentaci vojenské taktiky pruského stratéga a polního maršála v jedné osobě Helmutha von Moltkeho (celým jménem Helmuth Karl Bernhard von Moltke). Bitevní scéna zahrnovala okamžiky od přechodu Prusů přes Bystřici, po závěrečné tažení k Chlumu. Naše jednotka vstoupila na bojiště poměrně rychlým marschem, aby záhy sledovala drtivou palbu rakouských děl dopadající na blížící se pruskou jízdu. Ta brzy obklopila náš regiment, který se díky rozhodnému velení našich představených rychle zformoval do tzv. karé. Poté co dusot kopyt nepřátelských koní ustal, byla jednotka zkoušena z různých směrů pruskou pěchotou a jejími puškami Dreise. Nastal opravdový zmatek, dnes se to může jevit jako nepředstavitelné, ale skládáme poklonu všem těm, kteří dokázali tyto obrovské masy lidí vést, manévrovat a co je důležité udržet pohromadě, jako celistvou funkční jednotku. Závěrem byl náš regiment stažen k pozicím již zdevastovaného rakouského dělostřelectva, kde pod nepřátelskou palbou celý padl. Zbylé ustupující jednotky čelili útokům pruských husarů a bajonetovým ztečím pruské pěchoty. Shořela veškerá okolní stavení, půda zůstala posetá mrtvými a zmrzačenými. Zprvu ztichlé a do poslední chvíle napjaté publikum odměnilo všechny účinkující bouřlivým potleskem. Večer již vojáci trávili v táboře zpíváním písní, popíjením rozličných lihovin a další jim příjemnou „kulturou“.
Fotogalerie
