Listopad 2024 | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
Poslední srpnový víkend přinesl jako již tradičně akci Mladějov-Blosdorf, jíž jsme letos zahajovali prvoválečnou sezónu. Snad nebylo nám pro tentokrát z hora přáno, aby vše proběhlo v naprostém pořádku, a tak se akce neobešla bez větších i menších obtíží. Mezi ty nejmenší patřila nízká účast vojáků na obou stranách. Letos se totiž ve stejném datu střetly akce prvoválečné s akcemi druhoválečnými i s těmi z roku 1866 (viz Skalička). Dle odhadu pořadatele tak vystoupilo na 280 bojujících vojáků, 50 dobových civilistů a přišlo více než 1 100 návštěvníků.
Moje cesta začala úderem páteční patnácté hodiny, kdy jsem spolu s Inft. Tomášem Hromádkou nastupoval na vlak Hradec Králové – Pardubice – Česká Třebová – Mladějov na Moravě. Počasí bylo slunečné, cesta poklidná, a tak nás ani nenapadlo, že při našem cestovatelském zápalu ztratí Tomáš svoji vojenskou botu. Samozřejmě okamžitě začalo důsledné pátrání, kde se stala chyba. Záhy však nově příchozí do dobového tábora chybějící botu objevili a majiteli předali. Tomášovi tak vzápětí vznikla nová přezdívka „Caligula“. Po řádné registraci jsme se odebrali na naše oblíbené místo, abychom postavili stany. Jak milé bylo shledání se s Korp. Liborem Dolanou, který přehodnotil své plány a k údivu všech se dostavil. Postupem času přicházeli i další spolubojovníci. Večer se krátil vzájemnou konverzací a pitím v místní „knajpě“ a soutěžemi s dívčinami z „místního hampejzu“.
Ráno po chutné a vydatné snídani shromáždila se vojska obou stran k pochodu obcí a k tradiční mši věnované obětem Velké války. To již bylo 10,30 h. Po návratu do areálu bojiště, kontrolovala Policie ČR účastníkům ukázky zbraně, dokumenty i alkohol v krvi. Po posledních překotných přípravách vše začalo. Pro diváky byly připraveny dvě bitevní ukázky. První byla bitva u Zborova, jež se udála z 1. na 2. července 1917. Na straně jedné Československé legie, na straně druhé vojska Rakouska – Uherska a Německého císařství. Prvotní boje započaly překvapivým útokem legionářů. I přes naši početní převahu a houževnatý odpor, padla první linie zákopů do rukou nepřítele. Mezi zajatci jsem se tak záhy ocitl i já. Pozitivní věcí na tom všem byl ale fakt, že jsem mohl pořídit některé snímky, které bych jako voják s puškou v bitevní vřavě pořídit nemohl. Moji soukmenovci mezi tím vedli krvavý boj o každý okop a každý metr „země nikoho“. V závěru však byli poraženi a donuceni k ústupu.
Aby pořadatel dodržel historickou časovou linií, zařadil do programu druhé bitvy boje u Bachmače. Boje u tohoto ukrajinského města započaly začátkem března 1918. Během bitvy padlo na 145 legionářů, 210 bylo zraněno a 41 pohřešováno. Německé ztráty se pohybovaly okolo 300 mrtvých a několika stovek zraněných. Naše jednotka (spojená mimochodem s KVH Trautenau – velitel Pavel Rosůlek), měla za úkol zaútočit na opevněnou vyvýšeninu s kulometným hnízdem. Za podpory obrněných vozů i ostatních pěších jednotek se nám podařilo nepřítele vytlačit. Bylo podniknuto několik bajonetových ztečí i přepadů. Snad jen díky absenci výstřelu „černé světlice“ (vystřeleny byly jen modrá a bílá), náš průzkumný oddíl ve složení Inft. Čihák, Inft. Hromádka a Inft. Šimon Gall, nezahájil svoji činnost. Brzy bylo celé legionářské vojsko zatlačeno k trati, kde se dalo na pozvolný ústup vlakem.
Letošní ukázky nabídly z hlediska připomínkových akcí veřejnosti mnoho zajímavého, závěrem však byly zkaleny zraněním tří účastníků akce (údajně legionářů), které byly způsobeny použitím nevhodného střeliva jedním z účastníků. Incident tak zapříčinil dvouhodinové vyčetřování policie.
Závěrem přátelé doufejme, že se podobné excesy v budoucnu nebudou konat a že všichni budou myslet na bezpečnost svoji i svého okolí. Stav zraněných je dle zpráv pořadatele dobrý, všichni získali útěchou řád I. stupně za zranění v boji.
Z řad 18. pěšího pluku byli účastni: Korp. Libor Dolana, Gft. Josef Szoták, Inft. Adam Prouza, Inft. Martin Čihák, Inft. Tomáš Hromádka a Inft. Radek Vorel (legionář).
Inft. Martin Čihák
Zdroje fotografií:
• Inft. Martin Čihák
• Photo Wecker
• Miroslav Nogawczyk