Trutnov - 150. výročí - 25.6.2016

V sobotu 25.6.2016 se v Trutnově zavzpomínalo na rakouské vítězství, od něhož pak v pondělí 27. uplynulo přesně 150 let.
Již od rána možno na krásném trutnovském náměstí pozorovati ruch. Zhruba v 9 hodin začaly svou povedenou produkci folklorní spolky Barunka a Ritornello, rakouská i pruská vojska se zatím připravila na slavnostní nástup na náměstí, při jehož příležitosti se uskutečnilo i tradiční přetírání pamětní desky černou barvou. Trutnovští jsou na svou desku s letopočtem 1866 náležitě hrdí a mají důvod – vždyť před 150 lety to byli i samotní občané Trutnova, kdo napomohl k porážce Prusů.
Natírání desky byl z celé soboty asi jediný moment, který lze označit jako pietní akt. Po slavnostním nástupu byli totiž Rakušané převeleni na vršek nad městem, zatímco pruská pěchota i se svým jezdectvem zůstávala u náměstí čekajíc na svých pár minut slávy v živém obraze s názvem „27.červen 1866 v Trutnově“. Na první pohled se to může zdát nelogické, avšak při druhém člověk musí konstatovat jakési situační kouzlo. Zatímco Prusové se s úsměvnou radostí rozvalovali ve městě, Rakušáci na ně měli z vršku náramný výhled. Před 150 lety znamenala pro Rakušáky tato Beobachtungsposten velikou výhodu, dnes, v roce 2016, představovala možnost v klidu bez pruského hemžení, jež se mezitím odehrávalo kdesi hluboko dole na náměstí, vzdát hold svému veliteli a hlavnímu architektovi rakouského vítězství u Trutnova – generálu Gablenzovi, který je zde v mohyle pohřben. Bylo to jeho přání a onen vršek dnes podle něj nese jméno Gablenz.
Na náměstí mezitím skončil živý obraz, jehož ozdobou byly „osmnáctkové“ dámy – paní Kliková s půvabnou princezničkou Káťou, paní Luštická s Aničkou a Míšou a protentokrát lékárníkova dcera Bára Dolanová, které představovaly znepokojené trutnovské obyvatelstvo. A že jim to šlo!
Odpolední bitevní ukázka se odehrávala na louce u Starého Rokytníka, tedy ne zcela přesně v Trutnově. I můj laický divácký pohled (snad!) stačí k tomu, abych řekla, že to byla z rakouské strany naprostá symfonie! Myslivci, kavalerie i artilerie dokonale spolupracovali, takže pruskou pěchotu proti její vůli koncentrovali do středu bojiště, kde jednak překážela vlastní jízdě v centrálním průlomu, ale hlavně představovala sousto na stříbrném podnose pro bodákové útoky rakouské infanterie. To nakonec rozhodlo, a přestože taktika bodákových bojů se Rakušanům ve válce 1866 příliš neosvědčila, ba přímo ji lze označit za jeden z hlavních důvodů celkové prohry, v této bitvě – stejně jako před 150 lety - přinesla rakouské straně vítězství. Škoda jen, že se Rakousko z vítězství dlouho neradovalo…
Je jistě dobře, že vzpomínková akce v Trutnově proběhla a zda byla povedená, či nikoli, to ať si každý účastník rozhodne subjektivně sám. Vždy totiž záleží na tom, co si kdo rozhodne z události odnést.

text: Natálka Dunglová

foto: Hanička Dolanová
       Deutschmeister Infanterie z. s.

více foto na dolka.rajce.idnes.cz/

Fotogalerie