Pomůcka pro badatele - kterak probíhá dohledávání informací o příslušnících 18IR

DOHLEDÁVÁNÍ PŘEDKŮ

Historický C. k. řadový pěší pluk č. 18, z.s., v rámci své činnosti mimo jiné pomáhá badatelům z řad široké veřejnosti při vyhledávání informací o vojácích, kteří sloužili v řadách 18. pěšího pluku v první světové válce, a to poradou či případně samotným vyhledáním některých informací.

Náš spolek je schopen dohledat a poskytnout informace o příslušníci pěšího pluku č. 18, kteří za 1. světové války:
• zemřeli (lhostejno, zda padli v boji, či zemřeli v zázemí např. na nějakou nemoc),
• byli raněni v období let 1914 až 1917,
• byli zajati v období let 1914 až 1917 nebo
• se stali nezvěstnými v období let 1914 až 1917.

Vojáky dohledáváme ve dvou historických pramenech. Prvním jsou polní jmenné seznamy ztrát (uložené v Kriegsarchivu ve Vídni, kde jsme je sami kompletně oskenovali) a druhým je matrika zemřelých pluku (uložená ve Vojenským historickém archivu v Praze, dostupná on-line). Při zodpovídání dotazů navíc využíváme našich znalostí o operačních dějinách pluku, které jsou shrnuty v knize Lukáše Dulíčka Východočeši pod císařským praporem.

Okruh informací, které jsme schopni (zpravidla) poskytnout:
• doba a místo úmrtí, zranění, zajetí nebo pohřešování,
• hodnost a zařazení v jednotce,
• u zemřelých vojáků příčina smrti a doba a místo pohřbu,
• operační kontext (kde se jednotka právě nacházela a co zde dělala, popis bitvy).

V rozsahu informací jsme limitováni povahou pramene. Ne vždy prameny obsahují všechny údaje, které v nich dle předpisu měly být uvedeny. Polní jmenné seznamy ztrát navíc nejsou vůbec k dispozici za rok 1918.

Pro žadatele o informace o předcích, kteří sloužili u 18. pěšího pluku, jsme zřídili zvláštní e-mailovou adresu, na kterou se mohou se svými dotazy obracet:

18ir.archiv@email.cz

V dotazu je třeba vždy uvést alespoň jméno, příjmení a rok narození vojáka a dále jakékoliv další údaje, které má tazatel příp. k dispozici (místo narození, bydliště, přibližná doba úmrtí, zajetí apod.).

Pro badatele, jejichž předci neprošli pěším plukem č. 18 nebo kteří prošli válkou v řadách tohoto pluku bez úhony, a tudíž je naše evidence neobsahuje, uvádíme dále několik obecných rad:

Jak bádat o předcích sloužících v rakouské armádě?

Rakouská armáda již od svého vzniku vedla záznamy personálního charakteru, které se posléze archivovaly a dnes je lze získat právě v archivech. Logicky jde zejména o Kriegsarchiv ve Vídni, ale mnoho informací lze získat také ve Vojenském ústředním archivu v Praze, resp. v jeho sekci nazvané Vojenský historický archiv. Bádání o řadových vojácích je dost dobře možné přibližně počínaje rokem 1740.

Pro období let 1740-1820 je možné bádat v „prohlídkových seznamech“ (Musterungslisten). Pro období let 1820-1918 je pak nahradily „kmenové listy“ (Grundbuchsblätter). Vedle těchto dvou typů pramenů existují „vojenské matriky“. Speciálně k období první světové války jsou dále k dispozici „seznamy ztrát“ (Verlustlisten), a ještě řada dalších speciálních evidencí.
Prohlídkové seznamy byly vedeny už od 16. stol., ale teprve asi od roku 1740 jsou zachovány v zásadě kompletní. Jedná se o jakési pravidelné inventury stavů jednotek. Tyto seznamy obsahují kromě tradičních nacionále u každého vojáka tělesné míry a popis vojenské kariéry. Jsou utříděny podle jednotek. Prohlídkové seznamy jsou uloženy v Kriegsarchivu.
Kmenové listy představují nástupce prohlídkových seznamů. Kromě základních dat obsahují tělesné míry, znalost jazyků, osobní popis a samozřejmě popis vojenské dráhy. Existují ve dvojím uspořádání jak podle jednotek, tak i v abecedním pořadí. Do roku 1868 byly evidované centrálně ve Vídni, poté ale už zůstávaly v sídlech jednotek. Po rozpadu monarchie zůstaly kmenové listy vyhotovené po roce 1868 v nástupnických státech. To znamená, že kmenové listy do roku 1868 je třeba hledat v Kriegsarchivu, kmenové listy pozdější ve Vojenském historickém archivu. Nicméně potíž je v tom, že většina kmenových listů vojáků narozených mezi lety 1887-1900 byla v 70. letech skartována, a nejsou tudíž vůbec k dispozici.
Vojenské matriky začaly být vedeny již v 17. stol., a to ve třech řadách: narození, sňatků a úmrtí. Kompletní se však zachovaly až počínaje rokem 1815. Svým obsahem v podstatě jen dublují civilní matriky, a tak je jejich informační hodnota minimální. Zajímavější mohou být toliko ve zvláštní řadě vedené „matriky úmrtí světové války“ (Sterbematriken des Weltkrieges). Vojenské matriky jsou tříděny dle jednotek. Vojenské matriky byly z Vídně předány československé vládě v rámci rozluky mezi ČSR a Rakouskem v roce 1923. Rakušané si však před jejich předáním pořídili duplikáty. Proto lze vojenské matriky hledat jak v Kriegsarchivu, tak i ve Vojenském historickém archivu. V Rakousku se na ně však vztahuje matriční zákon, který z důvodu ochrany osobních údajů zakazuje jejich zpřístupňování před uplynutím 100 let od jejich pořízení, což znamená, že matriky se záznamy z doby první světové války budou v Kriegsarchivu teprve nyní postupně zpřístupňovány. Ve vojenském historickém archivu by neměl být problém se k nim dostat.
Seznamy ztrát mají podobu jmenných seznamů vojáků padlých, raněných, zajatých a nezvěstných v období první světové války. Lze z nich zejména vyčíst osud konkrétního vojáka s uvedením data a místa. Seznamy ztrát jsou utříděny dle let a v jejich rámci podle jednotek. Jsou uloženy v Kriegsarchivu. Vedle toho vycházely během války i v tištěné formě, která je však pohříchu stručná a navíc nespolehlivá.
Mezi další druhy evidencí patří např. karty pacientů armádních špitálů či spisy válečných hrobů z období první světové války a mnoho dalšího. Materiály válečných špitálů je třeba hledat v příslušném archivu toho nástupnického státu monarchie, na jehož území se špitál nacházel. Materiály válečných hrobů se nacházejí částečně v Kriegsarchivu, částečně v archivech nástupnických států.

Jak vyhledat konkrétní osobu?
Základním postupem ke zjištění informace, nacházející se v archivu, je osobní návštěva archivu. Každý archiv provozuje ve svém sídle badatelnu pro veřejnost s pravidelnými úředními hodinami. Nejlepší postup je kontaktovat předem příslušný archiv telefonicky nebo e-mailem a do badatelny se objednat na konkrétní termín. Současně si lze domluvit, jaký materiál má být pro badatele připraven. Zvláště tehdy, pokud badatel nemá příliš mnoho informací, podle kterých lze přesně dohledat příslušnou archiválii, nezbývá mu, než navštívit archiv osobně nejprve za účelem vyhledání archiválie v archivních pomůckách (inventářích, tj. seznamech archiválií) a objednat si konkrétní karton, resp. knihu, v níž bude poté hledat. Naopak není standardním postupem, aby tazatel požádal archiv o vyhledání a zaslání konkrétní informace, byť to však není absolutně vyloučeno, zvláště pokud je tazatel ochoten za vyřízení takové objednávky zaplatit. S tím souvisí také možnost najmutí „profesionálního genealoga.“
V dnešní době však také většina archivů zpracovává více či méně rozsáhlé internetové projekty, v jejichž rámci buď zpřístupňuje vybrané archiválie on-line, nebo vytváří internetové databáze. V českém prostředí takto například náš Vojenský historický archiv vytvořil databázi legionářů a padlých ve 2. světové válce, databázi příslušníku čs. vojenských jednotek v zahraničí za 2. světové války a databázi padlých v 1. sv. válce:
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
Na internetu je volně přístupná matrika zemřelých pěšího pluku č. 18, tj. jeden ze dvou hlavních pramenů, který využíváme pro dohledávání předků: https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid%3A463e536e-46cd-4f55-a419-cc876ee254a6&q=18+pluk#monograph-monographunit-page_uuid:715d5edc-a816-11e6-a780-005056b73ae5. Na téže stránce lze nalézt i matriky jiných českých pluků a lze očekávat, že v budoucnu zde budou další volně dostupné archivní prameny přibývat.
Na internetu jsou dále dostupné také již zmiňované tištěné seznamy ztrát:
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPeriodical.do?id=23834

JSME NEOBYČEJNĚ VDĚČNI VŠEM TAZATELŮM, KTEŘÍ JSOU OCHOTNI SE S NÁMI PODĚLIT O VÝSLEDKY SVÉHO DOSVAVDNÍHO BÁDÁNÍ, ZEJMÉNA OSOBNÍ KORESPONDENCI, FOTOGRAFIE A JINÉ MATERIÁLY PO SVÝCH PŘEDCÍCH.