Historický C. k. řadový pěší pluk č. 18, z.s.

NABÍDKA
KONTAKT
Historický C. k. řadový pěší pluk č. 18, z.s.

Hrádek 36
503 15 Nechanice

Telefon: +420 605 837 097

18IR@email.cz

DŮLEŽITÉ

KALENDÁŘ
Květen 2018
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31
Historický C. k. řadový pěší pluk č. 18, z.s.

Stručná historie C.k. řadového pěšího pluku č.18

 

1682 - Plukovník Leopold - vévoda lotrinský - PRVNÍ MAJITEL PLUKU

1848-1892 - Velkokníže ruský Konstantin

MAJITEL PLUKU V DOBĚ PRUSKO-RAKOUSKÉ VÁLKY 1866

   

1893-1918 - Arcivévoda Leopold Salvator

MAJITEL PLUKU V DOBĚ PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY 1914-1918

 

Časový seznam majetníků (majitelů) C.k. řadového pluku č.18

1682 - Plukovník Leopold - vévoda lotrinský

1698 - Generalmajor Josef, vévoda lotrinský

1705 - Polní podmaršálek Jan Adam, svobodný pán z Wetzelu

1706 - Plukovník Jan Arnošt, baron Hoffmann

1707 - Generalmajor Jan Frant. X. Heindl, hrabě ze Sonnenbergu

1714 - Polní podmaršálek Domian Jan Filip, baron Sickingen

1716 - Generalmajor Jan Heřman Frant., hrabě Nesselrode

1719 - Polní zbrojmistr Bedřich Jindřich, hrabě Seckendorf

1742 - Polní maršálek Arnošt Dětrich, hrabě Marschall z Burgolzhausenu

1773 - Polní podmaršálek Jakub Bedřich, baron Brinken

1791 - Polní podmaršálek Patrik, hrabě Stuart

1809 - Polní podmaršálek Konstantin, svobodný pán D´Aspre

1809 - Polní zbrojmistr Jindřich XIII., kníže Reuss-Greitz

1821 - Polní zbrojmistr Václav Veter, hrabě z Lilienbergu

1840 - Polní podmáršel Maxmilian Reising, baron z Reisingenu

1848 - Velkokníže ruský Konstantin

1893 - Arcivévoda Leopold Salvator

----------------------

 

Stručná historie C.k. řadového pěšího pluku č. 18 

 

C.k. 18. pěší pluk byl založen společně s dalšími pěti pěšími pluky a dvěma pluky dragounskými 16. dubna 1682 patentem císaře Leopolda I (Naverbování pluku proběhlo však již 3. února 1682). Jedná se tedy u jeden z nejstarších pluků rakouské armády (v pořadí 11). Důvodem zřízení těchto pluků byly přípravy tureckého sultána Mehmeda IV. na další válku proti habsburské monarchii. Poprvé se pak 18. pěší pluk zapojil do bojů v bitvě u Raasdorfu 26.8. 1683 proti Turkům. Od těch dob se tento pluk zúčastnil níže sepsaných významnějších tažení armád Rakouska a Rakousko - Uherska: tureckých válek 1683 - 1688, španělské války 1689 - 1734, turecké války 1737 - 1738, rakouské války o "posloupnost" 1741 - 1748, války sedmileté 1756 - 1763, francouzských válek 1792 - 1797, válek koaličních 1799 - 1815, italské války 1848, bojů v Uhrách 1848 - 1849, okupace podunajských knížectví 1854, bitvy u Solferina 1859, rak. - pruské války 1866, okupace Bosny a Hercegoviny 1878 a 1. světové války 1914 - 1918. Po vzniku Československa však historie "Osmnáctky" nekončí. Pluk i se svým původním číslem byl začleněn do československé armády a hned v r. 1919 bojovaly jeho dva prapory na Slovensku proti maďarským bolševikům. Po unifikaci čs. armády r. 1920 se v Hradci Králové usídlil pěší pluk č. 4 "Prokopa Holého", který se stal pokračovatelem původního 18. královehradeckého pěšího pluku a 4. pluku ruských legií. Po skončení 2. sv. války byl 4. pěší pluk znovuobnoven, avšak v srpnu 1951 byl reorganizován na 4. mechanizovaný pluk Prokopa Holého, v květnu 1955 pak přečíslován na 52. mechanizovaný pluk a od srpna 1962 byl znovu reorganizován na 52. tankový pluk, ale 31. května 1966 došlo k jeho definitivnímu zrušení.

Za dlouhou dobu své existence se 18. pěší pluk proslavil v celé řadě bitev a několikrát prošel téměř celou Evropou. Nejvíce se pak vyznamenal v bitvách u Aspern (22. května 1809), Wagramu (5. a 6. června 1809) a Vicenzy (10. června 1848). V bitvě u Aspern se 18. pluk natolik vyznamenal, že 22. květen byl vyhlášen významným dnem pluku a přímo na bojišti v Aspern mu byl postaven monumentální pomník představující velkého lva drtícího francouzskou korouhev.

V roce 1866 byl C.k. 18. pěší pluk součástí Piretovy brigády I. armádního sboru pod velením gen. jízdy hr. Clam - Gallase. Tři prapory byly určeny pro službu v poli a čtvrtý byl součástí posádky hradecké pevnosti. Do bojů se 18. pluk zapojil poprvé v bitvě u Jičína 29. 6. a ztratil zde 773 mužů a důstojníků; z toho padlých 144 mužů a 16 důstojníků. (Na jíčínském bojišti bylo pak postaveno cca 18 pomníků padlým vojákům 18. pěšího pluku, přičemž nejvíce se jich nachází na vojenském hřbitově ve Kbelnici.) V bitvě u Hradce Králové byl 18. pěší pluk v rámci celé brigády Piret poslán na levé rakouské křídlo na pomoc saským jednotkám a společně s nimi se zúčastnil útoku na Probluz. Zde ztratil 26 mužů a 6 důstojníků a na místním hřbitově mu byl po válce postaven plukovní pomník. Dá se říci, že v této bitvě měl 18. regiment velké štěstí, jelikož celý I. AS byl jako záloha nesmyslně vržen do útoku na již Prusy obsazený Chlum a v tzv. "Úvozu mrtvých" zde během 20 min ztratil téměř 10.000 mužů, 279 důstojníků a 23 děl ! Díky svému přeložení na jižní křídlo se 18. pluk šťastnou náhodou neúčastnil onoho osudného útoku a vyhnul se tak jistě několikrát větším ztrátám, které by jinak utrpěl !

 

------------------------

 

C.k. řadový pěší pluk č. 18  a jeho spojitost s Královehradeckým krajem

 

 Pro Hradec Králové a velkou část východočeského regionu je podstatné, že 18. pluk byl doplňován po řadu let své existence právě z této oblastí a mnoho předků dnešních obyvatel tohoto kraje prošlo v jeho řadách velkou částí Evropy a řada z nich v dalekých zemích položila i život. Dá se tedy říci, že čím byly pro Prahu „Osmadvacátníci“ a pro Plzeň „Pětatřicátníci“, tím byli pro Hradec Králové právě „Osmnáctníci“. Od svého založení v r. 1682 do začátku první světové války v r. 1914 18. pěší pluk prodělal celkem 282 bitev a šarvátek, ve kterých padlo přes 2500 „Osmnáctníků“ a 6400 jich utrpělo zranění. Příslušníkům pluku bylo celkem uděleno 18 zlatých medailí I. třídy, 106 stříbrných medailí I. třídy a 84 medailí II. třídy.
Bohužel díky minulým režimům se povědomí o tomto regionálním fenoménu postupně vytratilo a jedním z cílů našeho spolku je jeho znovupřipomenutí a oživení.

A jak se osmnáctý pěší pluk dostal ke královehradeckému okresu ... ?

18. pěší pluk vznikl naverbováním 3. února 1682 a na základě patentu vydaného císařem Leopoldem I. pro majitele pluku byl oficiálně založen 16. dubna 1682. Založen byl s dalšími 5 pluky kvůli obavám z další války s Turky. Že to nebyly obavy liché, se ukázalo hned r. 1683, kdy se 18. regiment účastnil slavné obrany Vídně při obležení Turky.

V době svého založení však nebyl tento regiment ani "18." a už vůbec ne "královehradecký". Co se týče čísla - pluky habsburské armády byly až do r. 1769 označovány pouze jménem svého majitele a pokud majitel zemřel, byl nahrazen jiným - tedy i jména pluků se měnila (např. majitelem 18. pluku byl v letech 1682-1698 vévoda Leopold v. Lothringen). Pořadové číslo 18 pluk obdržel až 15. srpna 1769 v rámci jednotného číslování útvarů rakouské armády, přičemž i nadále byly regimenty kromě čísla označovány i jménem majitele. A aby to bylo ještě složitější - pokud by byly pěší pluky číslovány ve vzestupném pořadí jak byly založeny, nesl by pluk č. 11 a nikoliv 18 (byl tedy jedenáctým nejstarším plukem v monarchii)...

Podobně dlouhá cesta pak vedla i k přídomku "královehradecký". Nejprve byly pluky doplňovány výhradně verbováním a to bez bližšího zeměpisného určení v podstatě nejen z území habsburské říše, ale celé Evropy. V r. 1766 pak každý pluk obdržel verbovací okres a od 27. března 1771 byla zavedena místo verbování (najímání) tzv. konskripce (tedy budoucí systém odvodů). Teprve tímto datem začíná být 18. pluk doplňován z Čech, přičemž prvním doplňovacím územím se stal Boleslavský kraj a štáb byl umístěn v Mladé Boleslavi. V letech 1775 až 1807 se regiment ještě navíc doplňoval z pomocného okresu v Haliči. Nejprve to byl Czortków a později Lvov-Stryj. Avšak až vydáním „Conscriptions und Werbbezirks Systéme für Gallicien in Frieden und Kriegszeiten“ v dubnu 1781 byly definitivně upřesněny zásady a specifikace systému doplňování rakouské armády. (Pozn.: Všechny tyto reformy spadají do období spoluvlády a vlády osvíceného císaře Josefa II.)
Během napoleonských válek roku 1808 se doplňovacím okresem Osmnáctky stal kraj bydžovský (odkud byl dosud doplňován pluk č. 21) a okresní doplňovací stanice byla v Jičíně.

A konečně v roce 1830 byl pluku přidělen Královéhradecký kraj s okresním doplňovacím velitelstvím v Hradci Králové a tímto datem počínaje až do roku 1918 je Osmnáctka neodmyslitelně spjata s Hradcem Králové i celým Královehradeckým krajem.

 

-------------------

 

Fotogalerie

© Copyright 2012 - Historický C. k. řadový pěší pluk č. 18, z.s.